Kvůli nevhodně zvolenému typu střešní krytiny na psím kotci jsem v létě musel celou střechu předělat, aby našim psíkům nekapalo na makovice…
Původně na střeše byla bitumenová vlnovka. Tedy něco, co mělo nahradit klasický vlnitý eternit, ale nepovedlo se to. Bitumen nejenže smrdí jak psí hovno, ale navíc není vůbec pevný a časem se zdeformuje. A pokud nemá pod sebou oporu, tak se zprohýbá a vytváří se na něm jezírka a rybníčky, což není zrovna žádoucí.
A tak jsem musel přejít k radikálnímu řešení, a sice výměnu za klasický vlnitý azbestový eternit. Azbest je sice jedovatý, ale pokud ho neproměníte v prach a nelížete (či nevdechujete), tak je v pohodě.
Podařilo se mi vyšašit několik šablon vlnitého eternitu. Bitumenový paskvil jsem s radostí odmontoval a vyhodil (část jsem použil na střechu boudy pro naší jezevčičí slečinku).
A pak jsemse pustil do úpravy střešní konstrukce. Na straně u plotu jsem ji o cca 15 cm přizvedl, abych vytvořil spád od plotu do zahrady. Původně byl spád svedený na užší bok obdélníkového kotce. Nicméně to takto už nešlo použít, a tak jsem střechu vyspádoval k jedné z dlouhých stran. Celý kotec je široký 4,5 m a hloubka je 1,5 m.
Střechu jsem udělal s přesahem cca 20 cm po delších stranách a cca 30 cm po kratších, takže její plocha nyní je cca 5,1 x 1,9 m. To znamená dva šáry eternitových šablon a v jednom šáru jich je 5 a půl.
Nechtěl jsem z kotce také dělat mrakodrap, a tak jsem nedělal krokve a na ně latě, ale silnější střešní latě jsem použil jako krokve. Latě pěkně zapadly do vlnovek a tak střecha není zbytečně vysoká. Problém je akorát, že kdyby na eternitovou šablonu doprostřed něco spadlo (třeba kopačák, apod.) tak by mohla podélně prasknout. To jsem vyřešil že jsem mezi latě-krokve přidal latě, které eternit podepřou, aby se neprohýbal a nezlomil.
Díky tomuto řešení je střecha nižší a lehká. Na obrázcích je vidět hotová střecha. Zbývá jen okápek a natřít latě-krokve aby déle vydržely. Rafani jsou se střechou navýsost spokojeni.
Michal Šika - Kutilův zápisník