Když řežeme sklo a děláme rovné řezy, je toto dobrý způsob, jak jednoduše odlomit odřezávanou část skleněné tabule.
Stačí nám k tomu dva hranoly z tvrdého dřeva, které si zařízneme na délku stejnou, jako má řezané sklo.
Standardně provedeme podle pravítka řez diamantovým řezákem. Potom přesně na řez přitáhneme stahovačkami oba dřevěné hranoly (jak je znázorněno na obrázku).
A jako poslední krok, odlomíme odřezávaný kousek skla. Mělo by to jít snadno, pokud nám diamantový řezák zafungoval tak, jak má a povrch skla správně rozrušil.
Je vhodné si nasadit ochranné brýle. Nemělo by se to stát, ale je možné, že při lámání skla se uvolní nějaký odštěpek a mohl by nám vlétnout do oka.
Pokud potřebujeme rychle vyšroubovat (nebo zašroubovat do předvrtaného otvoru) vrutové očko nebo háček, můžeme využít naši akuvrtačku. A imbusový klíč.
Když rozřezáváme nějakou desku nebo prkno pomocí maflu hrozí, že zařízneme i do podkladu, což není žádoucí. Někdo to řeší tak, že jako podklad používá tvrdý polystyren, já jsem si vyrobil z odpadu jednoduchý přípravek, který mi při řezání pomůže.
Pokud máte doma skříně, pravděpodobně budete mít dveře těchto skříněk uchycené pomocí nábytkového kování (nábytkových pantů). A tyto jdou různě nastavovat, aby dvířka skříněk byly hezky uspořádané.
Jistě jste si všimli při nakupování různých elektrických přístrojů, že je na nich uveden údaj stupně krytí označovaný zkratkou IP a číselným kódem. Je to k nalezení u svítidel, vypínačů, spotřebičů apod. V tomto článku vysvětlím toto značení IP.
V dnešním článku popíšu, jak správně pájet elektronické součástky. Je velmi snadné celou desku plošných spojů (DPS) zničit příliš dlouhým nahříváním, stejně tak je snadné spálit elektronickou součástku. Krátké zahřátí vydrží, ale když to trvá příliš dlouho, součástka se většinou odebere do křemíkového nebe…
Na obrázku je znázorněna možnost, jak desku přenést z bodu A do bodu B (nebo i C či D). A je nám celkem jedno, jak je deska těžká i dlouhá, prostě ji pohodlně přeneseme.
Na obrázku vlevo je znázorněna jednoduchá zarážka, která nám pomůže proti podjetí žebříku. Stačí dvě prkna sbité k sobě v pravém úhlu. Na ty postavíme žebřík a do země zatlučeme jeden nebo dva kolíky, které zabrání tomu, aby se zarážka posunula.
Po dokončení barvení první vrstvy barvy pomocí štětce stojíme před otázkou, jak zajistit, aby štětec do dalšího barvení neztvrdnul. Můžeme ho vyprat v ředidle, ale vzhledem k tomu, že další vrstvu budeme nanášet relativně brzo, je toto řešení docela neekonomické…
Vanička na barvu je šikovná věc, namočíme si tam váleček a na šikmé ploše z něj vymačkáme přebytečnou barvu. Jak ale vaničku nevyhodit hned po jednom použití, když barva zaschne? To poradím v tomto příspěvku.