Jeden z mých čtenářů mě začátkem léta požádal, jestli bych mu nevyrobil dvě zásuvky k psacímu stolu, který má doma. Zásuvky jsou z lamina, dekor dub. Pán mi jednu přivezl jako vzor a tak jsem se do toho pustil.
V Hornbachu prodávají odřezky z přířezu za velice slušné ceny a snadno se tam vybere kousek desky, který se nám hodí. A není nutno tak kvůli nějakému malému projektu rozřezávat celou velkou desku lamina (nebo jakéhokoliv jiného materiálu).
Pánům synům jsme rekonstruovali pokočíček. Původní podlahu jsme vybourali, na sucho jsem položil OSB desky a na ně vinylovou zaklikávací podlahu. A staršímu synovi jsem vyrobil prodlouženou postel, protože je ještě o něco větší než já a klasická dvoumetrová postel by byla asi malá.
Kdysi dávno jsme si se ženou v IKEA koupili koš na prádlo. Tuším že se jmenoval Enhet nebo tak nějak. Koš na prádlo je látkový a zasazený v kovovém rámu na kolečkách. Tento rám se ale po letech rozbil. Tedy rozbily se spojky jednotlivých jeklů, kteréžto byly z nějaké prapodivné kovové slitiny. Tak jsem se rozhodl vytvořit rám nový, dřevěný.
Pro andulky (a zebřičky a rýžovníky), obývající venkovní voliéru, jsem ze zbytkového materiálu vyrobil hnízdící budky. Tedy spíš než hnízdící jsou určeny k tomu, aby se ptáčci měli kam schovat a přes zimu se zahřát. Ale když budou chtít vyvést mládež, tak se zlobit nebudu 🙂
V předsíni či zádveří, se hodí mít nějaký kus nábytku, na který si člověk může sednout při obouvání/zouvání bot. A je fajn, když je vše sladěné do jednotného stylu. V přesíni máme už botník a věšák na kabáty, a tak obouvací lavice musela být připodobněna k těmto starším kusům nábytku.
Jako správný chlap se zabývám úplně zbytečnými věcmi. Např. sbíráním různých věcí. V mém případě jsou to různé starší knihy (ať už technické, tak i všelijaké jiné) a jednou oblastí mého zájmu jsou sešity edice Magnet nakladatelství Naše vojsko. Tato edice vycházela od 60tých do začátku 90tých let a z počátku se tam objevovaly druho-válečné příběhy, které se zvolna v druhé polovině 70tých let přetvořily na různé špionážní detektivky. Občas se tam ale vyskytly některé západní kriminální příběhy apod.
V horní koupelně vedle sprchového koutku vznikl prostor asi 1 x 1 m se šikmým stropem, kde jsou jen nějaké trubky (přívod vody a odtok odpadu). V budoucnu jsem tam uvažoval o malém bojleru jen pro horní koupelnu, ale zatím tam nic není. V přední stěně prostoru je otvor, který vypadal celkem blbě a tak jsem tam udělal dřevěná servisní nebo chcete-li krycí dvířka.
Jelikož andulkám nesvědčí velká zima, musel jsem provést pár úprav venkovní voliéry. Konkrétně jsem vyrobil zástěny, které se na ni připevní zvenku a zabrání tak průvanu a rychlému unikání tepla. A také jsem přidal elektrické topení a elektronický teploměr, které mohu ovládat vzdáleně.
Kromě velké voliéry pro andulky a zebřičky, kterou jsem postavil na zahradě, máme ještě kanárky. Ty hezky zpívají, tak je máme umístěné doma. V kleci. Aby klec měla nějaké místo, vyrobil jsem pro ni, částečně z odpadového materiálu, praktický a celkem hezký stojan.
Nedávno tu byl článek, jak jsem zbudoval novou venkovní voliéru pro andulky a další ptáčky. Bylo (ještě před jejich nastěhováním) potřeba ji také dovybavit krmítkem, miskou na zeleninu, lapačem odpadu pod krmítko (andulky jsou čuňata) a i napaječkou. To vše je v tomto článku…
…z odpadového a zbytkového materiálu. Když prší a fouká vítr, tak do popelnic může zatékat voda. Což není zrovna dobré. Proto jsem z různého odpadového materiálu zhotovil jednoduchý přístřešek nad popelnice.
V minulých letech jsem používal venkovní voliéru pro andulky vyrobenou ze dřeva a pro zimní měsíce jsem vyrobil vnitřní voliéru. Ta venkovní byla navíc pojízdná a tak jsem ji mohl umístit kamkoliv po zahradě. Andulek mi ale dost přibylo, proto jsem se rozhodl postavit velkou pevnou voliéru v nevyužívané severní části zahrady u plotové zdi s oblíbeným sousedem.
Občas když dělám nějakou sériovou výrobu nějakého výrobku (např. skupinu stejných šuplíčků, skříněk apod.) je celkem opruz neustále nastavovat a vyměřovat příložník na cirkulárce. Je to takový zlepšováček, který jsem odkoukal v jedné zahraniční kutilské diskuzi.
Jelikož jsem si upravil elektrické nářadí a stroje tak, že mají oddělitelné kabely (např. tady, tady nebo tady), musel jsem tyto kabely také někam začít ukládat, aby se mi nepletly. To by pak jejich odstranění od nářadí byla zbytečná práce. Z odpadového materiálu jsem si tedy vyrobil jednoduchý věšáček, kam se všechny smotané kablíky vejdou.
Před nějakou dobou jsem si do mojí elektrodílničky vyrobil držák na CB stanici (původně vozidlovou), tak abych ji mohl používat pro běžné vysílání. Jelikož se konstrukce osvědčila a já si po získání vysílací koncese pořídil i základní VKV vysílačku, musel jsem si vyrobit podobný držák i na ni. A opět jsem vše vyrobil ze zbytkového materiálu…