V článku popíšu správný způsob pro vrtání děr do dřeva tak, abychom ho zbytečně nepoškodili. Popíšu zde vrtání třemi základními druhy vrtáků a to sice klasickým spirálovým, potom spirálovým vrtákem s vodicím hrotem a nakonec Forstnerovým vrtákem.
1. Začneme se správným vrtákem
Spirálový vrták
Je to univerzální vrták, který je navržený pro vrtání dřeva, kovu či plastu. Proto aby bylo dosaženo této univerzálnosti, bývá řezná špička vrtáku broušena s vrcholovým úhlem 118°. Tento tupý úhel tak dovoluje, aby vrták z počátku „cestoval“ po vrtaném povrchu. Proto se do kovu dělají důlky pomocí důlčíků, aby se vrták chytil do správného místa.
Když se snažíme vrtat do dřeva tímto vrtákem, tak nám také „cestuje“ a navíc venkovní hranou dělá otřepy vláken dřeva. Proto maximální průměr tohoto typu vrtáku, jímž je vhodné vrtat otvory do dřeva je asi 3 mm. Malým průměrem se minimalizují nežádoucí vlastnosti.
Spirálový vrták s vodicím hrotem
Je to vrták přímo určený pro vrtání otvorů do dřeva. Hodí se pro vrtání otvorů od 3 mm do 12 mm. Vodicí hrot nám vrták udrží na požadovaném místě a ostré vnější ostruhy zajistí, že se dřevo na obvodu otvoru tolik netřepí.
Forstnerův vrták
Vrtáky určené pro vrtání otvorů s průměrem větším než je 12 mm. Stejně jako předchozí vrták má středový vodicí hrot, který jej drží na místě. A díky obvodovým ostruhám (u některých druhů díky obvodovým zubům) tento vrták vyřízne velmi čistý otvor.
Pro vrtání Forstnerovým vrtákem používáme nižší otáčky, příliš na vrták netlačíme a také vrtaný obrobek zajistíme svorkami.
2. Zajistíme zadní stranu obrobku
Při vrtání do dřeva se stává, že volná zadní strana obrobku (protilehlá té odkud vrtáme) je znehodnocena odtrženými a vyštípnutými kousky dřeva, které způsobí vrták. Takže v praxi je dobré na zadní stranu vrtaného obrobku kus podkladového dřeva. Tento kousek dřeva nám zajistí, že se vrtané dřevo na zadní straně nevyštípne.
Při vrtání na stojanové vrtačce stačí podkladové dřevo dát pod obrobek. Když vrtáme ruční vrtačkou, tak podkladové dřevo přichytíme svorkami nebo stahovačkami.
Proti otřepu vláken u vrchní části otvoru můžeme také na místo vrtání nejprve přilepit papírovou „maskovací“ pásku. Ta nám zajistí, že budou otřepy minimální.
Navíc na ni lze vyznačit místo, kde se má vrtat a tak nemusíme kreslit tužkou po obrobku, čímž si usnadníme finální úpravu obrobku. Nemusíme totiž vybrušovat čáry tužkou, kterých bývá občas obtížné se zbavit.
3. Vrtáme z obou stran obrobku
Když vrtáme otvor například do středu nějaké dřevěné desky, bývá obtížné zde přidržet podkladové dřevo. Vyštípnutí dřeva na zadní straně zabráníme tím, že otvor vrtáme z obou stran.
Napřed vrtáme z lícové strany asi do poloviny tloušťky desky a pak otvor dovrtáme z druhé strany desky. Abychom se trefili přímo proti sobě, předvrtáme si nejprve vodící otvor vrtákem o průměru asi 3 mm. Do tohoto vodícího otvoru nám „sedne“ středový vodicí hrot vrtáku a zajistíme si tak, že vrtání z obou stran obrobku povede přesně proti sobě.
Když se budeme držet těchto jednoduchých zásad, budou vyvrtané otvory ve dřevě vypadat vždy skvěle.
Vrtání zdar … 🙂
Michal Šika - Kutilův zápisník