Lokomotivy řady 750 a 753

Lokomotivy řady 750 a 753 jsou 4nápravové dieselové skříňové lokomotivy s elektrickým přenosem výkonu. Řada 750 vznikla rekonstrukcí řady 753, jejíž původní označení je T 478.3. Přezdívka těchto mašinek je Brejlovec.

Brejlovec, jak se lokomotivě řady 750/753 přezdívá je moje nejoblíbenější mašinka. A to právě kvůli jejímu úžasnému designu. Mám ji zastoupenou i ve své modelové železnici H0. V současnosti jsou mašinky nasazovány, k mojí velké radosti, na rychlíky na trati České Budějovice – Písek – Příbram – Praha.

I když dodávky lokomotiv T 478.1 (751) a T 478.2 (751.3 – původně 752) na přelomu 60. a 70. let byly v plném proudu, počet lokomotiv pro nahrazení parní trakce nebyl i tak dostatečný. A i když řada (T 478.1) 751 byla velmi zdařilá, výkonově přesto nedostačovala k nahrazení parních lokomotiv pro tažení těžkých rychlíků a jiných těžkých vlaků.

Z toho důvodu začali v ČKD vyvíjet nové lokomotivy, které by navazovali na řadu T 478.1 (751). Nové lokomotivy by pak osadili výkonnějším spalovacím motorem řady 230. Dva prototypy (T 478.3001 a T 478.3002) byly vyrobeny v roce 1968.

Lokomotivy řady 750/753 byly vyvíjeny pro těžší osobní, rychlíkovou a nákladní dopravu. Proto se po dodání začaly objevovat v čelech rychlíků mezi Prahou – Brnem, Plzní a Děčínem i v čele spousty osobních vlaků po celém Československu.

Co se týká výkonů se řada T 478.3 (753) v podstatě osvědčila, ikdyž na nejvýkonnější parní lokomotivy byly přece jen ještě silnější. Oproti řadě T 478.1 (751) byl ale posun výkonu velmi výrazný, a díky tomu byly dieselové lokomotivy naprosto vyhovující. Nicméně za cenu jejich přetěžování, čímž trpěl hlavně spalovací motor, který byl oproti typu z řady T 478.1 (751) o dost složitější a náročnější na údržbu. Díky tomu byla řada T 478.3 (753) v prvních letech provozu celkem poruchová.

Velmi kladně byly také hodnoceny rekonstrukce na řadu 750, kdy se mimo jiné, změnil systém vytápění, čímž klesla spotřeba paliva.

Rekonstrukce začaly v roce 1991, rekonstrukcí stroje 753.242-7. Ta spočívala ve výměně parogenerátoru pro vytápění vozů za topný alternátor, který umožňuje elektrické vytápění vlaků. Další rekonstrukce proběhly v letech 1992 – 1995, častokrát byly ale komplexnější. Např. bylo měněno uložení skříně na podvozcích, sdružený regulátor byl nahrazován elektronickým, nebo byl upraven spalovací motor jako u řady 754.

Lokomotiva řady 753/750 je skříňová 4nápravová se dvěma oboustranně přístupnými stanovišti strojvedoucího na čelech lokomotivy a centrální strojovnou. Uspořádání stanovišť i strojovny je praktický shodné se staršími lokomotivami řady 751/749. Na stanovištích strojvedoucího jsou instalovány průběžné pulty, na nichž je řídící stanoviště na pravé straně. Uprostřed pultů se nachází směrová páka a půl-volant řídícího kontroléru.

Ze zadního stanoviště strojvedoucího se dveřmi téměř uprostřed stěny vchází do strojovny. Po obou stranách chodbičky jsou sací tunely ventilátorů hlavního chlazení. Lze se odsud také dostat na střechu lokomotivy. Ulička se poté rozdvojuje k bočnicím skříně. Mezi uličkami je pak uloženo motorgenerátorové soustrojí, které se skládá ze spalovacího motoru a trakčního dynama. Dále, směrem k přednímu stanovišti, je umístěn parogenerátor a za ním blok elektrického rozvaděče. Při levé bočnici jsou pak umístěny dveře pro přístup do předního stanoviště.

Základem skříně je rám, z ocelových profilů. Ten nese ocelovou konstrukci, která tvoří kostru skříně. Tato konstrukce je pokryta ocelovými plechy, které jsou na bočnicích vyztuženy vodorovnými prolisy. V horní části obou bočnic se nachází šest kruhových oken, u zadní kabiny strojvedoucího jsou žaluzie chlazení. Střecha skříně se skládá ze 3 částí (u prototypů ze 2 částí) a je demontovatelná. Kabiny strojvedoucího jsou na hlavním rámu umístěny odpruženě a jsou laminátové se dvěma čelními okny s charakteristickou společnou obrubou (díky níž vypadají jako lyžařské brýle).

Podvozky lokomotivy jsou na rozdíl od skříně stejné jako u řady 751. Rám skříně je na nich usazen pomocí osmi závěsek. Některé stroje mají po rekonstrukcích uloženu skříně na pryžovkovových sloupcích podobně jako je tomu u lokomotiv řady 742. V každém podvozku jsou dvě dvojkolí, jež jsou vedena kyvnými rameny a jsou odpružena vinutými pružinami s hydraulickými tlumiči. V každém podvozku jsou 2 trakční tlapové motory.

Lokomotiva má ruční zajišťovací brzdu, samočinnou tlakovou brzdu (DAKO DK-GP) a přímočinnou brzdu. U původních lokomotiv řady 753 je pro vytápění vlaků instalován parogenerátor Pegas PG 500.

Motor je typu ČKD K 12 V 230 DR. Jedná se o dieselový 4taktní dvanáctiválec na stojato s válci do V. Palivová nádrž je zavěšena pod hlavním rámem uprostřed. Motor má přímý vstřik paliva, dvě turba, dva vačkové hřídele a uspořádání OHV. Motor je chlazen vodou ve dvouokruhovém systému. Tlumič výfuku je nad hlavním generátorem a následně je výfuk vyveden nad střechu lokomotivy.

Trakční generátor je typu ČKD TD 802 E. Jedná se o dynamo s cizím buzením a vlastní ventilací. Trakční motory jsou typu TE 005 E, které jsou v trvale paralelním zapojení. Jsou to stejnosměrné 4 pólové elektromotory se sériovým buzením, cizí ventilací a pomocnými póly. Topný alternátor montovaný v řadě 750 namísto parogenerátoru je typu ČKD TA 403 a je vložen mezi trakční generátor a náhon kompresoru. Je to střídavý 3fázový stroj s vlastní ventilací a je řízen elektronickým regulátorem.

Regulace výkonu je provedena sdruženým regulátorem, u řady 750 nahrazen elektronickým regulátorem. Výkon motorgenerátoru je řízen v 8 stupních.