Jako správný chlap se zabývám úplně zbytečnými věcmi. Např. sbíráním různých věcí. V mém případě jsou to různé starší knihy (ať už technické, tak i všelijaké jiné) a jednou oblastí mého zájmu jsou sešity edice Magnet nakladatelství Naše vojsko. Tato edice vycházela od 60tých do začátku 90tých let a z počátku se tam objevovaly druho-válečné příběhy, které se zvolna v druhé polovině 70tých let přetvořily na různé špionážní detektivky. Občas se tam ale vyskytly některé západní kriminální příběhy apod.
Celkem se jedná o slušnou hromádku sešitů (celkem 317), já jich v současnosti mám něco přes 200, takže se blížím ke konci. Ale řeším klasickou nerudovskou otázku — kam s nimi? Abych měl sbírku pěkně pohromadě, vymyslel jsem, že ji umístím do nějaké bedýnky. V garáži jsem nalezl pozůstatek po starém vojenském kufru (takovém tom dřevěném, které se používaly do konce 50tých let) po původním majiteli domu. Z kufru samozřejmě už zbyla jen bedna bez víka a i ta není zrovna moc použitelná (červotoč a hniloba udělali své). Tak jsem si vyrobil repliku bedýnky se stenými rozměry, ale z odpadového materiálu.
Konkrétně jsem použil zbytky dřevěné podlahy, kterou jsem loni pokládal do pokoje v přízemí a předloni do obýváku. Původní bedýnku jsem si změřil a podlahové palubky nařezal na potřebné délky. Poté jsem je zhobloval na tloušťku 14mm. U kratších prken jsem ještě udělal mírný falc (z vnitřní strany totiž mají drážky) a pak na desce sololitu bednu postavil.
Hotovou bednu jsem natřel lihovým mořidlem v odstínu ořech. Z obdélníkové překližky jsem lupínkovou pilkou vyřízl obdélník s vlnitými stranami a zaoblenými rohy. Na ten jsem vypalovačkou vypálil nápis „edice Magnet“ a logo a připevnil to na bok bedny. Pak jsem ještě uřízl dva menší obdélníčky, těm zakulatil rohy, a pomocí nich k čelům bedny připevnil popruhy na přenášení. A bylo hotovo.
A hotovo. Bedna vypadá docela hezky. Vypalování na tabulce se také povedlo. Jen je už zaplněná, takže na zbytek sbírky budu muset vyrobit ještě jednu.
Michal Šika