Jelikož mám automatický kotel na uhlí/pelety/štěpku musím čas od času naplnit zásobník. Momentálně topím uhlím (dokud ještě nějaké máme), tak zásobník plním starým uhlákem. Tedy hranatou nádobou, která původně měla kolečka.
Ty už tam nejsou, ale chyběla mi tam rukojeť pro snažší nabírání uhlí a snažší vysýpání do zásobníku.
V dílně také používám starší kladívko (s váhou cca 300g). Problém byl, že se neustále viklalo. Ať jsem použil jakýkoliv roztahovací klínek jsem chtěl, tak po čase se topůrko začalo zase vyviklávat.
Krom tohoto mám i kupované kladivo z OBI, kde je topůrko zalité plastem a drží pevně. Tak jsem se pustil do improvizace.
Jeden z mých čtenářů mě začátkem léta požádal, jestli bych mu nevyrobil dvě zásuvky k psacímu stolu, který má doma. Zásuvky jsou z lamina, dekor dub. Pán mi jednu přivezl jako vzor a tak jsem se do toho pustil.
V Hornbachu prodávají odřezky z přířezu za velice slušné ceny a snadno se tam vybere kousek desky, který se nám hodí. A není nutno tak kvůli nějakému malému projektu rozřezávat celou velkou desku lamina (nebo jakéhokoliv jiného materiálu).
Jelikož u vstupu na pozemek má paní domu okrasnou zahrádku a zároveň máme nablblého jezevčíka, bylo nutné vyrobit malý okrasný plůtek k této zahrádce. Tím se zamezí jezevčíkovi vstupovat do prostoru jemu zakázánému.
Vše jsem opět vyrobil z odpadového materiálu, protože bylo opravdu škoda na takovou prkotinu ničit kvalitní nové dřevo a železo.
S domem jsme koupili teplovodní kotel Butar. Ten jsme nevyhodili, ale naopak ho používáme při zavařování kompotů nebo pro rychlé a levné ohřátí většího množství vody, k čemuž je naprosto ideální. Nicméně kotel používáme na zahradě (místo komínu má jen rouru, což je dostačující) a musím ho vždy dostat z/do kůlny, kde je uskladněný. Ze starého materiálu jsem vyrobil vozík, na kterém kotel mohu snadno převážet.
Kdysi dávno jsme si se ženou v IKEA koupili koš na prádlo. Tuším že se jmenoval Enhet nebo tak nějak. Koš na prádlo je látkový a zasazený v kovovém rámu na kolečkách. Tento rám se ale po letech rozbil. Tedy rozbily se spojky jednotlivých jeklů, kteréžto byly z nějaké prapodivné kovové slitiny. Tak jsem se rozhodl vytvořit rám nový, dřevěný.
Pro andulky (a zebřičky a rýžovníky), obývající venkovní voliéru, jsem ze zbytkového materiálu vyrobil hnízdící budky. Tedy spíš než hnízdící jsou určeny k tomu, aby se ptáčci měli kam schovat a přes zimu se zahřát. Ale když budou chtít vyvést mládež, tak se zlobit nebudu 🙂
Jako správný chlap se zabývám úplně zbytečnými věcmi. Např. sbíráním různých věcí. V mém případě jsou to různé starší knihy (ať už technické, tak i všelijaké jiné) a jednou oblastí mého zájmu jsou sešity edice Magnet nakladatelství Naše vojsko. Tato edice vycházela od 60tých do začátku 90tých let a z počátku se tam objevovaly druho-válečné příběhy, které se zvolna v druhé polovině 70tých let přetvořily na různé špionážní detektivky. Občas se tam ale vyskytly některé západní kriminální příběhy apod.
V horní koupelně vedle sprchového koutku vznikl prostor asi 1 x 1 m se šikmým stropem, kde jsou jen nějaké trubky (přívod vody a odtok odpadu). V budoucnu jsem tam uvažoval o malém bojleru jen pro horní koupelnu, ale zatím tam nic není. V přední stěně prostoru je otvor, který vypadal celkem blbě a tak jsem tam udělal dřevěná servisní nebo chcete-li krycí dvířka.
Kromě velké voliéry pro andulky a zebřičky, kterou jsem postavil na zahradě, máme ještě kanárky. Ty hezky zpívají, tak je máme umístěné doma. V kleci. Aby klec měla nějaké místo, vyrobil jsem pro ni, částečně z odpadového materiálu, praktický a celkem hezký stojan.
Nedávno tu byl článek, jak jsem zbudoval novou venkovní voliéru pro andulky a další ptáčky. Bylo (ještě před jejich nastěhováním) potřeba ji také dovybavit krmítkem, miskou na zeleninu, lapačem odpadu pod krmítko (andulky jsou čuňata) a i napaječkou. To vše je v tomto článku…
…z odpadového a zbytkového materiálu. Když prší a fouká vítr, tak do popelnic může zatékat voda. Což není zrovna dobré. Proto jsem z různého odpadového materiálu zhotovil jednoduchý přístřešek nad popelnice.
Ze zbytkového a recyklováním starého materiálu jsem si vyrobil šikovný pojízdný stolek na nářadí do dílny. Líbí se mi různá plechová řešení pojízdných nářaďových stolků, nebo chcete-li skříněk, ale přišlo mi líto za to utrácet často nemalé peníze. Tak jsem vzal různé staré skříňky a poličky a desky a ze všeho jsem si vyrobil stolek přesně sobě na míru.