Projekt: Venkovní voliéra pro andulky

Máme doma několik papoušků, jsou to 4 andulky a 1 korela. Zatím byli v klecích doma, ale dělali hrozný rambajs, tak jsme je dávali v klecích ven na zahradu.

Tohle přenášení ale bylo dost nedostačující, tak jsem jim vyrobil prostornou voliéru, která je trvale na zahradě.

Jako suroviny jsem měl, latě 4×6 cm, palubky 10 cm široké, pletivo na voliéry s okem 8×8 mm. Dále kus plechu, několik pantů, několik prken na střechu, menší latě, hřebíky, vruty a térový papír (asfaltovou lepenku).

Rozměry voliéry jsou š x v x h – 150 x 190/200 x 110 cm (výška je v přední části 190 cm a v zadní je 200 cm). Dno voliéry je 50 cm vysoko od země, takže ptáci mají životní prostor vysoký od 140 do 150 cm.

Nejprve jsem si upravil hřebíky „30“ tak, abych z nich vytvořil takové jakože sponky. To pro snažší připevnění pletiva na voliéru. Samozřejmě jsem mohl použít nastřelovací sponkovačku, ale tu momentálně nemám. Tak mi ji třeba přinese Ježíšek.

Sponky jsem vytvořil tak, že jsem hřebíku odštípl hlavičku a pak jej uchopil do kombinaček a oba vyčnívající konce ohnul. Tím se vytvořila „sponka“, akorát ze silnějšího materiálu než je běžné.

Následně jsem začal se stavbou samotné voliéry.

Nařezal jsem si konstrukční latě (4×6 cm) na potřebné délky a sešrouboval pomocí velkých vrutů celý rám dohromady.

Následně jsem na celou zadní stěnu a na boční stěny voliéry připevnil palubky, které jsem zakrátil na potřebnou délku. V tomto případě je to 150 cm. Na bočních stěnách jsou palubky pouze do poloviny šířky. To proto, že v přední části bočních stěn budou dvířka pro přístup do vnitřního prostoru voliéry.

Potom jsem namontoval dno, k čemuž mi posloužil starší plech o dostatečných rozměrech. Aby se plech neprohýbal, pod něj jsem připevnil 3 prkna (asi 10 cm široká), která jej podepírají, ale nejsou vidět. Po přimontování plechu jsem doplnil ke konstrukci ještě příčné vzpěry, které zajišťují stabilitu celé konstrukce (hlavní z nich je vidět u zadní stěny).

Také jsem v bočních stěnách připevnil latě, které rozdělují obslužné prostory na dvě poloviny.

Následovalo přibití pletiva na přední stěnu a horní čtvrtinu levé stěny, kde nebudou dvířka.

A potom jsem připevnil střechu. Což byla starší prkna, která jsem měl ve skladišti. Vepředu je přesah střechy cca 20 cm, po stranách je 3 cm a vzadu asi 5 cm. Palubky na bočních stěnách jsem musel seříznout pod úhlem střechy.

Pak jsem vyrobil dvířka do pravé boční stěny. Dvířka jsou dvoje (horní a dolní) aby při otevření nevznikl velký otvor, kterým by papoušci rádi foukli pryč.

A následně jsem vyrobil dvířka, která jsou vyplněná pletivem, do levé boční stěny do spodní části otevřeného prostoru (vrchní část má pletivo připevněné na pevno).

Jako další bod následovalo vyplnění trojúhelníkových otvorů nad dvířky, které vznikly po připevnění střešních prken a které musí být zakryté.

Pak jsme voliéru umístili na stanoviště k domu a ještě jsem na střechu připevnil térový papír, aby nám papoušci při dešti nenavlhli. Papír jsem přichytil velkými připínáčky (kupodivu se ještě vyrábějí a dokonce tady u nás).

Voliéru jsem natřel lněným olejem, který není pro zvířata ani přírodu závadný (je to přírodní produkt a je levnější než fermež). Lněný olej se vsákne do dřeva, takže se o něj neumastíte, při dešti navíc voda stéká po povrchu dřeva. Obnovit nátěr stačí jednou za rok až 3 roky, podle toho, jak moc je povrch vystaven povětrnostním vlivům.

A hotová, zabydlená voliéra po cca měsíci používání.

Ještě zvažuji vylepšení, a to na dvě nožičky voliéry připevnit kolečka, aby s ní šlo snadněji manipulovat, když bychom chtěli opeřence přesunout na jiné stanoviště.

V případě, že bych stavěl novou voliéru, nebo nějakou na zakázku, tak rám nebudu šroubovat, ale spoje provedu pomocí čepů a dlabů a celé to slepím lepidlem. Bude to sice trvat déle, ale bude to mnohem lépe vypadat.

Pokud někdo budete mít zájem o výrobu podobné voliéry (už lepené), brzy se objeví jako nabídka v eshopu.

 

Michal Šika - Kutilův zápisník