Po dlouhém uvažování jsem si do dílny zakoupil nový přístroj. A sice elektrickou pokosovou pilu Metabo KS 216 M Lasercut. Píšu po dlouhém uvažování, protože původně jsem chtěl pokosku vyrobit sám ze starého maflu, což jsem nakonec z časových důvodů zavrhl. Navíc Metabo bude určitě přesné, co se týká nastavení řezu.
Při reorganizaci a velkém úklidu dílny jsem si pro své dvě sady velkých stahovaček vyrobil polici, na jejich uskladnění. Jako bonus jsem polici vyrobil ze zbytkového materiálu.
Před nějakou dobou jsem si vyráběl truhlářské kozy do své dílny. Ty se mi velmi osvědčily a tak jsem ještě dodělal pro ně doplněk, se kterým jsem při výrobě počítal, ale dostal jsem se k tomu až teď.
V dílně používám klasický stojan na ruční vrtačku. Je to sice fajn, ale stojan není moc robustní a tak se různě viklá a práce s ním není zrovna konfortní.
Pořídil jsem si další nové vybavení. Tentokrát do mojí elektro/modelářské dílničky. Jedná se o mikropájecí stanici Extol Industrial.
Začátkem září jsem jsi udělal velkou radost a koupil jsem si novou rozbrusku.
V dílně na různé utírání používám papírové utěrky. A to jak namotané v roli, tak i skládané, podle toho, na co se které hodí. Utěrky jsem měl různě položené na ponku nebo v různých policích a nikdy nebyly po ruce nebo jsem je pořád hledal. Tak jsem si na ně vyrobil poličku ze zbytkového materiálu.
Každou chvíli řežu něco maflem (správně se říká ruční okružní pila) a postrádal jsem slušný příložník, podle kterého bych mohl řezat přesně a bez nějakých potíží. Tak jsem si jeden takový jednoduchý vyrobil.
U stojanové vrtačky jsem neustále hledal klíček k utahování a povolování sklíčidla. Napadlo mě takové malé vylepšení této vrtačky. V Číně jsem si koupil několik svinovacích lanek. Jsou to taková lanka, která jdou připnout k opasku a lze na ně upevnit různé věci (třeba vstupní kartu nebo klíče).
Klíček od sklíčidla měl v sobě vyvrtanou dírku, tou jsem provlékl kroužek od svinovacího lanka a celé to připevnil na stojan vrtačky – viz obrázky.
Musím se pochválit, celé to funguje naprosto perfektně. Klíček ke sklíčidlu nemusím odteď nikde po čertech hledat, je vždy na svém místě. U sloupové stolní vrtačky to také takto udělám.
Musím se pochlubit. Udělal jsem si radost a koupil jsem si svářečku v ochranné atmosféře, tzv. COčko. Je to značka Güde MIG 196/6k. Výhodou je, že je připojitelná na napětí 400V nebo 230V.
Soused ji už několik let má (měl jsem ji od něj i půjčenou, když jsem vyvařoval blatníky u auta) a je s ní naprosto spokojený. Takže i když to není profi stroj, již se mu několikrát zaplatila.
Nedávno jsem si vyrobil základnu pro pokosovou pilu. V tomto duchu jsem si nyní vyrobil podobnou základnu pro stojan vrtačky. Cílem bylo, abych měl možnost stojan s vrtačkou kamkoliv přenést a tam jej stahovačkou připevnit a následně použít.
Od Jéžiška jsem dostal ruční pokosovou pilu Stanley. Pila je vybavena nožičkami, aby ji bylo lze připevnit a postavit kamkoliv na pracovní desku.
Pro snadnější zafixování pily jsem jí vyrobil pevnou základnu.
Při lepení rámečků je dobrá přesnost a také aby bylo možné rámeček stáhnout ve více směrech. Můžeme použít stahovačky v ose X a Y, ale jednoduší je přípravek, který jsem si nedávno vyrobil.
Pro kapování (zařezávání) deskového materiálu se používá kapovací nebo formátovací pila. Ani jedno nemám, proto jsem si vyrobil přípravek, který mi umožní kapovat desky a prkna pomocí maflíku.
Srovnávačka je hoblovka určená ke srovnávání hran dřeva. Většinou jsou to velké stroje. Nicméně jako provizorium jsem využil svůj ruční hoblík.
Přecijen obrobek se lépe opracuje, když je stroj stabilní.
