Začínáme s elektronikou – III

A máme tu další část seriálu. V minulé části jsem popsal princip diod a co to vlastně dioda je. Dnes se podíváme na rezistor.

Rezistor – je základní elektronická součástka, která je hojně využívaná ve všech elektronických obvodech. Rezistoru se často chybně říká odpor.

Proč tedy součástce říkáme rezistor a ne odpor? No, protože odpor může vykazovat nejen ten pruhovaný váleček s drátky na koncích, ale také každý vodič a hlavně izolant, jak jsme si už řekli v první části seriálu. Odpor může být i na spojení dvou vodivých míst, jestliže je spojení provedené špatně (např. studený spoj).

Prostě názvy rozlišujeme – součástka jest nazývána rezistor, zatímco vlastnost této součástky se nazývá odpor.

Co je tedy rezistor? Je to elektronická součástka, která klade průchodu elektrického proudu odpor o určité velikosti. Rezistory rozdělujeme podle různých způsobů jejich provedení na pevné a proměnné, a také na drátové, vrstvové nebo hmotové.

Drátové rezistory – jejich základem je keramická trubička či váleček. Na tomto válečku bývá namotaný odporový drát, který jest chráněný vrstvou laku nebo smaltu.

Vrstvové rezistory – mají jako základ také tuto trubičku. Na ní ale mají nanesenu tenkou vrstvu z odporového materiálu, do kterého se frézuje drážka. Touto drážkou se „dolaďuje“ velikost odporu, který rezistor má.

Metalizované rezistory – se používají ve vysokofrekvenčních obvodech. Jsou tvořeny vrstvou kovového materiálu, která se nanáší ve vakuu. Mají malou indukčnost, což je jejich vlastnost. Povrch těchto rezistorů je chráněn lakem, který zabraňuje poškození odporové vrstvy.

Na obrázku vlevo můžeme vidět zhotovení starších rezistorů, které vyráběla firma Tesla n.p. Tyto můžeme nalézt ve starých elektronických přístrojích, jako jsou televize či různé magneťáky apod., které se v minulých dobách v ČSR vyráběly. Značení těchto rezistorů znamená – T výrobce Tesla, R je symbol odporu. Následující trojčíslí určuje vlastnosti rezistoru (spodní je uhlíkový, vrchní je metalizovaný). A nakonec je velikost odporu, který rezistor má.

Nicméně, různí výrobci rezistory značí různým způsobem. Je dobré si stáhnout technické listy k rezistorům, které výrobci dodávají a v nich nalezneme všechny potřebné údaje k určení rezistorů a jejich použití.

Značení hodnot odporu

Proto, abychom se zorientovali v hodnotách odporu rezistorů, musíme zvládat převody jednotek. Jednotkou odporu je 1 Ω (jeden óhm).

V elektronice se ale setkáváme s mnohem většími jednotkami:
1 kΩ – kiloohm [kiloóhm] = 1000Ω
1MΩ – megaohm = 1000000Ω
1MΩ = 1000 kΩ

kΩMΩ
...10...85...120...250...
...440...680...920...
...1k...5k8...8k2...10k...
...25k...48k...91k...
...M1...M55...1M5...2M8...
...4M5...6M8...10M...

V tabulce vidíme tři skupiny čísel. V levém sloupci jsou čísla bez jakéhokoliv dalšího pojmenování. Do této skupiny patří čísla větší než 0 a menší než 1000. Za každým číslem čteme pojmenování Ω (ohmy). Je to tedy: 10 ohmů, 85 ohmů, 250 ohmů, 920 ohmů. Toto pojmenování se nezapisuje, ale vyslovujeme jej.

V prostředním sloupci je skupina čísel s označením k, což je značka předpony kilo (označuje řád tisíců). Odpory čteme tak jak se píší, tedy: 1k – jedno kilo, 5k6 – pět ká šest, 91k – devadesátjedno kilo. A zde znamená 1k = 1000Ω, 5k6 = 5600 Ω, 91k = 91000 Ω. V této skupině jsou tedy čísla větší než 1000, ale menší než 100k, protože tato hodnota se značí M1.

V pravém sloupci je skupina čísel s označením M, což je zkratka předpony mega (označuje řád milionů). Opět čteme, jak se píší, tedy: M1 – em jedna, M55 – em padesát pět, 1M5 – jedna em pět, 10M – deset em (nebo také mega). Zde musíme dávat pozor, jestli číslice stojí před písmenem M nebo za ním:

  • M1 = 0,1 M = 100 000 Ω
  • M55 = 0,55 M = 550 000 Ω
  • 2M8 = 2 800 000 Ω
  • 6M8 = 6 800 000 Ω
  • 10M = 10 000 000 Ω

V tabulce jsou v jednotlivých skupinách vybrány pouze náhodná čísla. Rezistorů se vyrábí spousty s různými odpory, tudíž by byla tabulka značně obsáhlá. Nicméně různé typy rezistorů se nevyrábějí ve všech hodnotách.

Nejznámější je řada E 12, která obsahuje prvky: 10-12-15-18-22-27-33-39-47-56-68-82. Toto jsou základní čísla a přiřazuje se k nim jedna nebo více nul, takže se objevují v různých řádech (více než jedna nula se nepíše, vyšší hodnoty se vyjadřují jak je znázorněno v tabulce).

Dále existuje např. řada E 24, ta má dvojnásobný počet prvků, nebo řada E 6, ta má naopak prvků polovic. Rezistory se vyrábí s takto divně odstupňovanými odpory z praktických a výrobních důvodů.

U malých rezistorů, kam se nevejdou číselná označení se hodnoty odporu značí barevným kódem, který jsem popsal v jednom starším článku v zápisníku.

Také se můžeme setkat se značením odporů z levého sloupce následujícím způsobem:

  • 2 Ω = 2R
  • 2,2 Ω = 2R2
  • 22 Ω = 22R
  • 220 Ω = 220R

Dále se v označení objevuje další velké písmeno, které označuje dovolenou odchylku v procentech (někdy bývá oddělené lomítkem), vždy je ale na posledním místě kódového označení:

  • N – ± 30% dovolené úchylky
  • M – ± 20% dovolené úchylky
  • K – ± 10% dovolené úchylky
  • J – ± 5% dovolené úchylky
  • G – ± 2% dovolené úchylky

Z toho vyplývá, že když je na rezistoru označení 2R0J znamená to 2 Ω ± 5%, nebo 2R2K znamená 2,2Ω ± 10% apod. A v tomto písemném značení se navíc nevyskytuje žádné malé písmeno, takže pokud se označuje řád tisíců je to velkým K.

Jedná-li se o jakýkoliv způsob značení, musíme věnovat náležitou pozornost rozlišování hodnot odporů při ukládání rezistorů do zásobníku a neměli jsme v tom zmatek. Při dobrém označení při uložení do šuplíčků, nemusíme pak ověřovat ohmmetrem každý rezistor, který chceme v obvodu použít.

Příště se podíváme na to, co je to proměnný rezistor, dále využití LED jako indikátoru a co je to dělič napětí. A zkušební zapojení si uděláme buď ve svorkovnici nebo na nepájivém kontaktním poli.

Michal Šika - Kutilův zápisník